Zdravé zásady rozumné výživy
Všeobecně:
- kupujte suroviny a vraťte se k poctivému vaření, zdánlivě to zabere hodně času ale je to o zvyk. Nejdůležitější je to, co jíte každodenně. Co si dáte jen občas není pro zdraví tak zásadní. Nestačí do stávajícího nezdravého jídelníčku zařadit zdravější potraviny nebo přidat ovoce a zeleninu, je nutné vyloučit z každodenní stravy to, co nám škodí nejvíce a pokud to jinak nejde, tak si tyto potraviny nechat jen pro výjimečné příležitosti.
- omezte průmyslově zpracovávané (tzv. rafinované) potraviny s nepřirozeným složením a uměle prodlouženou trvanlivostí. Jedná o polotovary a hotová jídla, fast food, instantní polévky, potraviny ošetřené konzervanty, barevné a ochucené limonády a sladkosti, light produkty, imitace potravin – např. margaríny nebo umělá sladidla). Nejezte staré, nahnilé či naplesnivělé potraviny. Omezte syntetické vitamíny a aditiva.
- jezte přirozenou stravu , jinou v létě, jinou v zimě- zkuste se zamyslet ( nebo si vzpomenout Vychechtaný ) co jste asi tak mohli jíst před revolucí, nebo co tak mohli jíst naši předkové
Maso- Vejce-Ryby
Maso jezte střídmě, zatěžuje trávení. Jezte raději domácí nebo bio, jinak např. v kuřatech je hromada svinstva - ATB, hormony, těžké kovy a plísně z potravy. Z ryb omezte tučné ryby.. v mořích a řekách stoupá znečištění a ukládá se hlavně v tuku, ze sladkovodních ryb je lepší dravá ryba než kapr. Vejce jsou lepší domácí nebo z volného výběhu, vejci se dá hahradit bílkovina masa.
Mléko a mléčné výrobky
Osobně nejsem zastáncem pití mléka, když už tak čerstvé a bio. Krabicové už je jen směs mrtvých bílkovin Smutný Dětem nedávejte UM pokud můžete kojit, kojte co nejdéle. Po odstavu dítě žádné mléko nepotřebuje. Nekupujte slazené, přibarvované a přichucované mléčné výrobky, u jogurtu hlídejte obsah škrobu. Stačí kupovat bílý a dochutit doma. Osobně raději používám mlíka rostlinná, ale bez obsahu soji. Na vaření používám i rostlinnou smetanu. Výborným zdrojem částečně rozložených bílkovin a vápníku je kvalitní tvrdý sýr. Tavené sýry vyřaďte ze slovníku .D , dobré jsou i tvarohové sýry ( cottage), mozarella a tak. Kdo chce může si sýr vyrábět jako já Vychechtaný, chce to ale mléko čerstvé, z automatu nebo od krávy. Ani čerstvé z krámu není ono, chybí tam smetana a enzymy.
Obilniny, luštěniny
co nejméně kupovaných (pekárenských) výrobků tím lépe, už jsem tu psala že droždí je mor, neumí rozložit fytin v celozrnné mouce, o bílé mouce už tu bylo psáno. Naprostý (můj) ideál je domácí mlýnek na obilí a vločkovač Vychechtaný Rozšiřte si jídelníček o zapomínané druhy celozrnných obilnin luštěnin vypěstovaných v ekologickém zemědělství, které jsou běžně ke koupi: celozrnnou rýži, jáhly, kroupy, pohanku, kukuřičnou polentu, bulgur, celozrnný kuskus a celozrnné těstoviny, různé druhy celozrnné mouky, např. špaldovou, pohankovou, vločky všech druhů, např. jahelné, rýžové či žitné, červenou čočku, fazole adzuki, cizrnu...
Sacharidy/ cukry
Hlavním používaným cukrem je bílý ( rafinovaný) řepný ( nebo třtinový)cukr- sacharoza, kteá má vysoký glykemický index. Skládá se z jedné molekuly glukozy a jedné molekuly fruktozy, je to disacharid. V těle se pomocí enzymů štěpí na jednotlivé molekuly, které se dále metabolizují. K tomu je třeba vit. B1, hořčík a vápník - nadměrná spotřeba rafinovaného cukru vede k nedostatku těchto látek. Také je živinou pro kdejaké brebery( kvasinky, streptokoky), takže pokud je ho v krvi hodně, mrchy se přemnoží. Cukr vyčerpává imunitu, ochromuje bílé krvinky. Mozek " jede" jen na glukozu, takže je háklivý na nedostatek, výkyvy a nebo nadbytek. Jakmile sníme jednoduché cukry tělo vyloučí inzulín, aby cukry strávilo a následně dojdek propadu hladiny cukru...
Alternativou je nerafinovaný cukr. Pro představu: bílý cukr - je jedno jestli řepný či třtinový - je z více než 99% čistá sacharóza a žádné živiny. Přírodní třtinový cukr, který má velmi světlou zlatavou barvu a je sypký, krystalový - obsahuje malé množství melasy a jen stopová množství živin. Tmavší třtinové cukry, které nejsou tolik sypké (na našem trhu například MUSCOVADO nebo MELASOVÝ cukr) obsahují o hodně více zbytkové melasy a mnohem více minerálních látek.
Srovnáme-li přírodní třtinové cukry, tak například tmavý cukr muscovadlo obsahuje 2x více vápníku, hořčíku a až 5x více draslíku než světlejší přírodní třtinový cukr surový. Ještě tmavší melasový cukr obsahuje až 10x více vápníku, hořčíku i železa dokonce až 20x více draslíku.
Ze sypkých třtinových cukrů obsahuje nejvíce živin sušená třtinová šťáva Rapadura. (nejvíce pak samotná melasa, která se ale podle mě moc používat jako běžná náhrada cukru nedá, protože má velmi silnou chuť a je tekutá). Rapadura obsahuje hodně živin a nezvyšuje proto tak rychle hladinu krevního cukru. Při přehnané konzumaci bude samozřejmě přispívat ke stejným zdravotním potížím jako bílý cukr.
Další zdroje sacharozy jsou javorový sirup, med.
takže když už sladidlo, tak přírodní obilné sirupy ( rýžový, kukuřičný, ..) obsahují i jiné látky a mají nižší glykemický index. Existují i další přírodní sladidla, která fungují úplně jinak a mají velmi nízký glykemický index a to je například agáve sirup, rostlinný sirup jakon a nebo bylinka Stevie.
Mouky a zrno
Celé zrno obsahuje 3 části:
1. obal neboli otruby - jsou zdrojem prospěšné vlákniny, obsahují i většinu kyseliny fytinové- což je průšvih při používání kombinace droždí+ celozrnná mouka, fytin dělá paseku v zažívání- popis níže, minerálních látek ( fosfor, draslík, mangan, železo vápník hořčík).
2. moučné jádro - bílý vnitřek, který obsahuje nejvíce bílkovin (zejména lepek), škrob a málo živin.
3. klíček -obsahuje zejména zdravé tuky - tzv. nenasycené mastné kyseliny a v nich rozpuštěné vitamíny. Jsou tam také velmi kvalitní bílkoviny, vitamíny E, B, B1, B6 a enzymy.
Bílá mouka je tedy mouka, která vzniká namletím obroušeného zrna, zbaveného klíčku a obalových částí. Ty ale obsahují nejvíce živin a mastných kyselin, čímž přišli lidé o značnou část výživové hodnoty chleba a dalších moučných potravin. Pokud se tedy říká, že obilniny jsou dobré na zažívání či pro nervovou soustavu, pak to neplatí o produktech z bílé mouky ani o bílé rýži. B vitaminy, které potřebují naše nervy nebo vláknina důležitá pro trávení, byly totiž při výrobě bílé mouky či bílé rýže odstraněny.
Bílá mouka je oproti celozrnné ochuzena o zhruba 60% vápníku, 76% železa, 85% hořčíku, 78% zinku, 77 % vitaminu B1, 80% vitaminu B2, 86% vitaminu E.
Celé zrno obsahuje polysacharidy (složité cukry), které se uvolňují do krve pomalu a postupně během celého zažívání. Díky tomu máme stálou hladinu krevního cukru. Oproti tomu jednoduché cukry z bílé mouky se vstřebávají rychleji přímo do krve, proto se zvýší cukr v krvi najednou. V tu chvíli musí slinivka vyplavit inzulín, který zpracuje glukózu a výsledkem je kolísání hladiny cukru v krvi (stejně funguje i trávení bílého cukru) .
V obilném zrnu je vše dokonale uspořádáno a pokud ho jíme celé, pak ho dokážeme dobře strávit. Je to zejména díky tomu, že klíček obsahuje enzymy. Pokud ale jíme jen bílou mouku - pak mouku nedokonale strávíme. Do střev se nám totiž dostane příliš mnoho nenaštěpeného škrobu a lepku, tělo si s tím neumí poradit a pokud to děláme velmi často a dlouho, pak nám to může uškodit. Může vzniknout nesnášenlivost lepku, plynatost, potíže s trávením.
Celá zrna obsahují kyselinu fytinovou, která na sebe váže různé látky - jak škodlivé (například olovo nebo kadmium), tak ale i látky prospěšné (například železo, zinek nebo vápník) a vytváří těžko rozpustné komplexy. Proto pokud jíme velké množství celozrnných obilovin, luštěnin či semen a ořechů, měli bychom být opatrní a vědět, jak ji odbourávat. A protože je příroda dokonalá, semena a zrna, obsahují i enzym (jmenuje se fytáza), který umí tuto kyselinu štěpit. Aby tento enzym mohl účinkovat, potřebuje teplo, vlhko a čas. Takže kvásek místo droždí, máčení obilovin a luštěnin, nakličování.
Jablka a alergie
může to být právě tím, že průmyslově uskladněná jablka se máčí v nějakém svinstvu proti plísním a potom v nějakém vosku, aby nevysychala a leskla se. Takže buď mít svůj zdroj, farmáře ( kontakty mám ) nebo si v sezoně koupit česká jablka a nasušit, zavařit, uskladnit když je kde. Opravdu je jediná možnost nejíst průmyslovou zeleninu a ovoce, jen sezonní, českou a mít zásoby nasušené, namražené a zavařené. Jablka jde zavařit ve vlastní šťávě, buď na kousky, na 1/4 nebo strouhaná, s kouskem skořice a hřebíčku. Ohřejeme v mikrovlnce, přidáme pár sušenek a trošku rostlinné šlehačky s vanilkovým cukrem( pravým, stačí ho lžička). Svačinka nebo neuspěchaná snídaně, téměř bez přidaného cukru, samý sacharidy, trošinka tuku.
Rajčata
v sezoně se dají pěstovat za oknem cherry, máte rajčata celou sezonu až do mrazů. Kupovaná zase jen od farmáře, z trhů, z bedýnek... Nasušit ( jde to blbě, chce to slunce), zavařit, udělat kečup nebo rajskou šťávu na zimu, zamrazit. Mimo sezonu už jíst jen kvalitní zavařená, Valfruta třeba. Protlaky, šťávy, kusový rajčata. Rajská polévka ( zapomeňte na hnus ze školní jídelny), rajská omáčka s těstovinou, těstovinové omáčky 100x jinak, lasagne, směs na toasty masová nebo vege, posypat sýrem, strčit pod gril..
Papriky
v sezoně i mimo je to blbý, rostou leda ve sklenících, tady teda.. jinde i venku, třeba na Slovensku. Skladování a zavařování nic moc, leda v čalamádě, což je skvělý zdroj zeleninové směsi na zimu, rajčata, cibule, paprika, ačokča, cuketa- nakrájet, nacpat do sklenic, osolit a polít trochu olejem, zavíčkovat, zavařit. Použítí jako základ pod maso, masové či vege směsi na těstoviny či toasty, zastudena s chlebem, jako lečo. Luxusní papriková večeře či svačinka.. http://www.cuketka.cz/?p=906
Hubnoucí pomocníci, potravní doplňky a čaje
Takže hned zpočátku musí napsat, že nic, žádnej zázračnej přípravek, tablety, čaje.. nic za Vás neudělá tu pakárnu, tedy rozumně jíst a hýbat se. Žádný tukožrout neexistuje, jinak by po světě neběhalo tolik tlusťochů.. Jediný co tak „ funguje“ jsou tvrdý drogy Vychechtaný
ČAJE- jsou lísty čajovníku, různě upravené, fermentované, (oxidované) etc.ale pořád je to ta samá kytka, zpracováním a odrůdou se jen mění obsah účinnýcch látek ale hlavně chuť, nejdůležitější součástí je alkaloid tein ( účinky jako kofein)
- bílý čaj- neupravovaný, mladé listy s minimem chlorofylu
-zelený- neupravovaný, sušený teplem
-oolong- krátce oxidované
- černý čaj, červený čaj- plně oxidovaný, suší se na vzduchu
- Puerh- sušený na vzduchu a spařený, dvakrát fermentovaný, dříve se to dělalo pomocí mikroorganismů
- žlutý čaj- suší se teplem, ale na rozdíl do zeleného sušený pomalu pod vrstvou látky
- různě upravované listy čajovníku ( sušené kouřem dřeva apod,)
Takže červený čaj TU http://caj.pozitek.cz/cinsky-caj/cerveny-caj/ , ostatní Tu http://www.slavnecaje.cz/index.php?route=common/home
Tady http://www.lekarna.cz/hannasaki-caj-spalujici-tuky-4sacky-x-25g/#utm_source=adwords&utm_medium=cpc&utm_campaign=DYN sice mávají biblí, ale je to samej okultismus… osobně na nějaký zázračný energie nevěřím. Myslím, že nová moda kdejakých asijských bazmeků je leda humbuk. Viz výše Vychechtaný Asiati mají jiný jídelníček, jiné návyky, jiný životní styl… Navíc pokud tomu člověk nerozumí, prodají mu kdeco, s nálepkou „xy“ a je to.
Takže nic proti ničemu, zkoušejte.
- další rostlinné čaje matté, lapacho, roibos
- rostlinné stimulanty- ženšen, guarana, ginko, káva,
- ostatní – pyl, mateří kašička, kolostrum..
Syntetické stimulanty
Organické kyseliny (taurin, karnitin, arginin, glutamin), cytochrom C, ATP, fosforilované cukry, koenzym Q10. – často je účinek „ věř a víra tvá…“ psychika je mrcha. Žádné studie účinky nepotvrdily, hromada lidí na ně přísahá Vychechtaný
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5263
a moje oblíbená http://www.osel.cz/index.php?clanek=2503